Návod na přežití

74. Co má člověk dělat, aby mohl vejít do říše Boží?

Bylo by falešné, tuto tak často se naskytující otázku zodpovědět zcela určitým pravidlem a říci: Čiň to a čiň ono! Tím není ještě ukázána žádná cesta! Nebylo by v tom nic živého a z tohoto důvodu také z toho nemůže povstat nic živoucího, čehož je bezpodmínečně zapotřebí k rozmachu vzhůru; neboť jedině život v sobě skrývá potřebný klíč ke vzestupu.

Když však řeknu: „Čiň to a ono, zanech toho“, tak tím dávám jen slabé, zevní berle, se kterými nikdo nemůže správně a samostatně jít, protože berle mu současně neslouží k „vidění“. A přece musí „cestu“ jasně vidět před sebou, jinak mu berle nijak neprospějí. Takový se pak bloudě belhá jako slepec po neznámé mu cestě. Ne, to není to pravé a vedlo by to opět jen k nějakému novému dogmatu, které brání každému vzestupu.

Člověk nechť uváží: Pokud chce do říše ducha, musí jít přirozeně až tam. On musí jít, ona k němu nepřijde. Leží na nejvyšším bodu stvoření, je sama nejvyšším bodem.

Lidský duch se však ještě nalézá v nížinách hrubohmotnosti. Proto snad bude každému srozumitelné, že nejprve musí projít cestu z těchto nížin až vzhůru k vytoužené výši, aby cíle dosáhl.

Aby nezbloudil, je také nezbytné, aby přesně znal celou cestu, kterou má proputovat. A nejen tuto cestu samotnou, nýbrž i všechno to, co ho na ní může ještě potkat, jaká nebezpečí mu při tom hrozí a jakou pomoc tam najde. Protože celá tato cesta spočívá ve stvoření, stvořením samotným jest, tak musí ten, kdo putuje do duchovní říše, tudíž stvoření, které k ní vede, bezpodmínečně napřed přesně znát. Neboť chce přece jít skrze ně, jinak nedojde k cíli.

Doposud nebylo žádného člověka, který by dovedl stvoření popsat tak, jak je potřeba je znát ke vzestupu. Jinak řečeno, nebylo nikoho, kdo by mohl jasně ukázat cestu k hradu Grálu, k nejvyššímu bodu stvoření. Cestu k tomu hradu, který stojí v říši ducha jako chrám Nejvyššího, v němž existuje pouze čistá bohoslužba. Není to myšleno jen obrazně, nýbrž existuje ve vší skutečnosti.

Poselství Syna Božího ukázalo již jednou tuto cestu. Byla však lidmi, kteří chtěli být chytřejší, často vytyčena falešně, čímž zavádějíc nedovolí žádnému lidskému duchu, aby se dostal vzhůru. —

Avšak nyní je zde hodina, v níž se každý lidský duch musí sám rozhodnout, zda má pro něj být ano či ne, zda den nebo noc, zda vzestup ke světlým výšinám nebo záhuba, konečná a neodvolatelná, bez pozdější možnosti k opětovné změně. Proto znovu přichází poselství ze světlého hradu. Poselství staví falešně umístěné ukazatele cesty opět správně, aby vážněhledajícím byla znatelná pravá cesta. Je to Poselství Grálu, Evangelium Grálu!

Blaze všem těm, kteří se otevřenými smysly a volným srdcem podle něj řídí! Budou tím poznávat ve stvoření jen to a uvidí jen ty příčky, které musí jejich duch použít ke vzestupu, aby vešel do říše ducha, do ráje.

Každý jednotlivec nalezne v něm to, co on potřebuje, aby se schopnostmi, které on má, vystoupil vzhůru ke Světlu.

Teprve to dává život, svobodu ke stoupání vzhůru, vývoji k tomu nutných schopností každého jednotlivce, a ne jen jednotné jho v tuhém dogmatu, které vytváří otroky bez vůle, potlačuje samostatný vývoj a tím také nejen brání vzestupu, nýbrž ho pro mnohé zcela zmaří. —

Člověk, který zná stvoření v jeho zákonité činnosti, pochopí v něm také brzy velkou vůli Boží. Postaví-li se k ní správně, pak mu stvoření slouží, tedy také cesta, jen k radostnému vzestupu; neboť stojí tím přece také správně ve vůli Boží. Jeho cesta a život musí proto být bohulibé! —

Není to zbožné zření vzhůru, není to zkroušené svíjení se, klečení, modlení, nýbrž je to uskutečněná modlitba, živě provedená ve svěžím, radostném a čistém konání. Neznamená to kňouravé vyprošování si cesty, nýbrž ji ve vděčném pohledu vzhůru vidět a radostně po ní jít.

Zcela jinak, než se doposud myslelo, vypadá tedy veškerý život, který lze zvát bohulibým. Mnohem krásnější, volnější! Znamená to stát ve stvoření správně tak, jak tomu chce váš Stvořitel skrze stvoření! V tom se, obrazně řečeno, chápe člověk ruky Boží, kterou On tím lidstvu nabízí.

Ještě jednou proto volám: Berte všechno konečně opravdově a skutečně, ne již obrazně, a budete sami opravdovými, namísto nynějších mrtvých stínů! Učte se poznávat stvoření v jeho zákonech správně!

V tom spočívá cesta vzhůru ke Světlu!

Velká bolest jde všemi zeměmi!

 

Nákaza může řádit jen tam, kde se jí k tomu uvolní cesta. Povodeň nevystoupá ani o coul výše, než jí bylo předem určeno. Oheň z hlubin země a z nebe nesmí šířit svou zkázu ani o stopu dál, než smí. Bouře se žene svou zcela určenou cestou. A když doposud pevná země zavrávorá, když se řítí hory, nové vystupují, když celé pruhy země obracejí se v trosky … nic neděje se bez pevného vedení Boží vůle! To vám zůstaň útěchou! 

 

Abdrushin

  

 

Zachvívání je v této době zesíleno za účelem velké očisty a vychází z všemohoucnosti Boží! Neodolatelně nutí proto každého tvora harmonicky se spoluzachvívat, nebo zahynout v divoké bolesti nejnesmírnějšího zoufalství, které povstane jako následek zatvrzelé svévole v beznaději, kterou s sebou přinese každé konečné poznání falešných cest bez vyhlídek na návrat. Snažte se z toho důvodu osvojit si vědění o Pravdě, která vám poskytuje oporu a bez oklik vede k cíli. 

 

 

V blízké době zmohutní toto vyzařování tak, že ve velmi mnoha případech přijde zpětné působení ihned, bezprostředně! To jest ta moc, která brzy poleká pozemské lidi, a které se pak v budoucnosti budou muset obávat! Ale jenom ti se mají doopravdy co obávat, kdo činili bezpráví.

 

 

Svatý Boží soud

 

Pak přijde zděšení, stud a bázeň, bezmocnost, zoufalství nad sebou, když poznají, že v dosavadní šílené rozumové ješitnosti často považovali za správné to, co bylo opakem toho, co od nich požadovaly zákony Boží. Uvidí, že až dosud žili jen svým vlastním přáním a sloužili tak plíživému temnu místo Světlu. Ba ještě víc, že vůbec nechtěli sloužit, ale jen vládnout za každou cenu, přičemž propadli povrchnosti, která nutila ducha k lenosti.

Budou zmateni sami sebou, právem budou pochybovat o schopnosti svého úsudku a tím propadnou úplné beznaději.

Mezitím se ale bude ustavičně ozývat dunění jejich hroutících se falešných děl, budou znovu a znovu burcováni, aby ve své sklíčenosti nemohli podlehnout únavě, ale aby v trvalém prožívání konečně poznali to, co je Pravda a co jim přinese záchranu...

 

číst celou přednášku

Prodej Poselství Grálu

Nový český překlad necenzurovaného německého vydání z roku 1931 

 

nakladatelstviplamen.cz

Vsevjednom.cz