Návod na přežití

75. Vidíš třísku v oku bratra svého a trámu v oku svém nedbáš

Každý věří, že tato prostá slova zcela pochopil, a přece je málo těch, kteří poznali jejich skutečný smysl. Jednostranné a falešné je to, když jsou tato slova vykládána tak, jako by jimi bylo pouze řečeno, aby se člověk učil shovívavosti ke svému bližnímu. Shovívavost k bližnímu přichází při prožití tohoto výroku jako samozřejmost, avšak teprve v druhé řadě. Kdo takto těží z Kristových slov, ten netěží dost hluboko a ukazuje tím, že je daleko vzdálen toho, aby mohl slova Syna Božího oživit, nebo že předem podceňuje moudrost v jeho výrocích. Tato slova se také řadí ve výkladech mnohých kazatelů jako všechno ostatní do změkčilosti a ochablosti té lásky, kterou se snaží církev tak ráda stanovit jako lásku křesťanskou.

Avšak člověk může a má používat tento výrok Syna Božího jen jako měřítka svých vlastních chyb. Hledí-li kolem sebe s otevřeným zrakem a pozoruje-li současně při tom také sám sebe, tak brzy pozná, že právě ty chyby, které mu u jeho bližních nejvíce vadí, jsou u něho samotného výrazné ve zcela zvláštní míře a jsou pro druhé značně nepříjemné.

Abyste se naučili správnému pozorování, nejprve si všímejte co nejlépe a pozorně pouze svých bližních. Sotva bude mezi nimi někdo, kdo by druhým to či ono nevytýkal a také o tom otevřeně či skrytě nehovořil. Jakmile toto nastane, pak zaměřte své pozorování důkladně na tohoto člověka, který se pozastavuje nebo dokonce pohoršuje nad chybami druhých. Nebude trvat dlouho a ke svému úžasu zjistíte, že právě ty chyby, které dotyčný u druhých tak ostře kárá, jsou u něho samotného v daleko větší míře!

Je to skutečnost, která vás zpočátku překvapí, avšak která se ukáže vždy, bez výjimky. Při úsudcích o lidech to můžete v budoucnu klidně brát za jisté, aniž byste se při tom museli obávat, že se zmýlíte. Přetrvává to, že člověk, který se rozčiluje nad tou či onou chybou druhého, nese zcela jistě sám v sobě právě tuto chybu v daleko větší míře.

Přistupte někdy v klidu k takovýmto zkoumáním. Dokážete to a poznáte ihned pravdu, protože nejste při tom sami zúčastněni, a proto se také u obou stran nesnažíte nic omlouvat.

Vezměte jednou člověka, který má v sobě vypěstovanou nezdvořilost, je převážně mrzutý a neslušný, zřídka kdy ukáže přátelskou tvář, a kterému byste se chtěli tedy nejraději vyhnout. Právě takovíto kladou si pro sebe nárok, aby se s nimi jednalo obzvláště přátelsky, a jsou až bez sebe, ba dokonce ženy a dívky se rozpláčou, když se někdy oprávněně setkají i jen s vyčítavým pohledem. To působí na vážného pozorovatele tak nevýslovně tragikomicky, že zapomíná, být nad tím pobouřen.

A tak je tomu v tisících různých druzích. Poučení a poznání budou pro vás snadné. Avšak jste-li pak tak daleko, tak máte také odvahu přijmout to, že vy sami v tom netvoříte žádnou výjimku, protože důkaz jste nalezli u všech ostatních. A tím se vám zrak nad vámi samotnými konečně otevřel. Je to souznačné s velkým krokem, dokonce snad největším k vašemu vývoji! Přestřihnete tím uzel, který dnes celé lidstvo drží dole! Uvolněte se a pomozte pak radostně druhým stejným způsobem.

To chtěl říci Syn Boží těmito prostými slovy. Takovéto výchovné hodnoty dal ve svých strohých větách. Lidé v nich však nehledali poctivě. Chtěli se jako vždy naučit, povznášeje se nad ně, pohlížet na druhé shovívavě. To lichotilo jejich odporné pýše. Celá ubohost jejich falešného myšlení v dosavadních výkladech proniká všude; nezahalené pokrytecké farizejství. Nezměněné se přeneslo do křesťanství. Neboť i ti, kteří se nazývají hledající, brali a berou všechno příliš povrchně ve svém obvyklém bludu, že čtením také museli skutečně pochopit i smysl, protože tomu tak uvěřili, zcela podle svého momentálního mínění. To není žádné poctivé hledání. Proto nemohou najít samotný poklad. Proto také nemohl nastat žádný pokrok. Slovo zůstalo mrtvé pro ty, kteří je měli v sobě učinit živoucím, aby z něj pro sebe získali hodnoty, které nesou k výšinám.

A každá věta, kterou Syn Boží dal lidstvu, skrývá takovéto hodnoty, které jen nebyly doposud nalezeny, protože v nich lidstvo nikdy správně nehledalo!