Rozdíl mezi pocitem a citem
 
 
Slovo pocit tedy po-cit nám říká, že se jedná o něco co je po cítění.
 
Cítění je tedy to nejvyšší v člověku, tedy pokud se skutečně jedná o cítění. Dnešní lidé namnoze už nejsou schopni toto většinou rozlišit. Cítění je vlastní projev inkarnovaného lidského ducha. Lidský duch se projevuje pouze cítěním. Cítění je tedy produkt ducha. Pocit je produkt hmotného těla. Pocit vzniká za účasti myšlenek, nervů, pudů... pochází z hmotného těla. Cit stojí tedy vysoko nad pocitem. Láska je duchovní cit (pokud je to ovšem pravá láska), sex patří k pudům, je to pocit. Láska je v celém stvoření. Pohlavní rozmnožování je pouze ve hmotném světě.
 
Když je dnešní člověk bičován svým vlastním nástrojem rozumem, který neumí ovládat a ze kterého si udělal modlu, tak při bujné fantazii je i následně zmítán chaotickými pocity. Tyto pocity se nesmí zaměňovat za čisté cítění. Čisté cítění lze naopak vnímat při zklidnění, při naslouchání svému nitru. Čisté city jsou projevem svědomí, jsou vnitřním hlasem, hlasem ducha a zčásti hlasem duchovního průvodce člověka.
 
Různé články esoteriků, ale i astrologů apod. toto vše míchají dohromady, jakože: dbejte na své emoce a pocity apod. Ve skutečnosti je zapotřebí dbát na své cítění. Pocity jsou dnes vlivem přepěstovaného rozumu zmatené. To, že lidé nerozlišují mezi pocitem a cítěním, už jen to ukazuje, jak na tom lidé jsou, že už ve skutečnosti nevnímají čistý hlas svého ducha, kterého svým rozumem (a tedy i skrz pocity) zazdili.​
 
 
X

Nejprve se přihlaste

Pouze registrovaní uživatelé mohou kopírovat