48. Budou zodpovězeny všechny otázky?
OTÁZKA: Budou zodpovězeny všechny otázky, které jsou zaslány?
ODPOVĚĎ: Ne. Z dotazování mnohých čtenářů lze často poznat, že stojí daleko od pochopení hluboké vážnosti Poselství Grálu; neboť to jsou ve většině případů otázky na věci, jejichž znalost nedává nejmenší přínos k duchovnímu vzestupu osobního já člověka, nýbrž mohou sloužit pouze k uspokojení rozumové vědychtivosti.
K takovým dosavadním zvykům nemají však lidští duchové, kteří se chtějí skutečně zachránit, již žádný čas nazbyt! Poselství Grálu dává proto jen to, co lidský duch potřebuje, aby si ulehčil svůj nutný vzestup, aby mu byl vůbec možný.
Kdo alespoň do určité míry vycítí toho naléhavost, ten místo všech otázek pokusí se s vynaložením celé jeho síly cítění, aby to, co je v Poselství dáno, vypátral a přijal. To však, čemu ještě nemůže rozumět, nebude odmítat nebo obcházet, nýbrž bude pohlížet sám do sebe, zda tam v nějakém koutu neleží příčina k nemožnosti pochopení. —
Každá otázka je požadavek! Týká-li se nutnosti k duchovnímu vzestupu, tak je oprávněná. Chce-li však pouze ulehčit rozumové uspokojení, tak je to vůči vážnosti Poselství troufalost, protože se takové věci týkají daleko nepatrnějšího a nižšího, než je účel a obsah Poselství.
Avšak kdo se jím zabývá s dostatečnou vážností, nechává všechnu zaujatost stranou, ten musí v daném také nalézt odpověď na každou otázku rozumu. Nemůže-li to, tak buď je jeho rozum k tomu nedostačující nebo dostatečně nezkoumal.
Poselství musí být bráno přirozeně od první až do poslední přednášky jako celek, jinak není možné je pochopit, a k tomu patří vytrvalá námaha a duchovní píle! Až doposud je dáno jen to nejnutnější, protože čas nezadržitelně tlačí k tomu, vědět to nejnutnější. Neposkytuje místo pro zbytečné zdržování. Z tohoto důvodu musí mnohé otázky zůstat nepovšimnuty. Budou po první velké očistě s mnoha jinými důkladnými vysvětleními ještě zodpovězeny.
Přednášky Poselství nežebrají o přízeň lidí, nezískávají, neprodávají se kvůli zisku, jak je to u knih vždy samozřejmé, nýbrž jsou dávány! To znamená, že stojí klidně mezi vším zcela pro sebe, nezúčastněně na okolí, avšak živě a neposunutelně masami, kterým nemohou nic říct, protože tyto ještě nechtějí; také nezničitelně vůči nenávisti těch, kterým se zdají nepohodlné.
Všechno a každý musí jednou počítat s tím, co je v nich řečeno. Nemůže jít klidně kolem, aniž by jeho „já“ nebylo na tom změřeno. Nejsou k diskusi a neptají se po mínění, nýbrž jsou dány, zůstanou pevnější než skála, tvrdší než ocel, nezměnitelně a neúprosně. — —
