54. Případ Konnersreuth

 OTÁZKA: Případ Konnersreuth byl náhle veřejnosti upřen, poté co byl o něj probuzen zájem celého národa, aniž by bylo dáno uspokojivé vysvětlení přece zajisté neobvyklých dějů z míst, která toto upření zajistila. Zcela správně vyvinul se případ Konnersreuth k lidským otázkám a neměl by proto zůstat jen studiem jednotlivců v zákulisí, kteří se k tomu domnívají být povolanými. Toto se děje v roce 1927, ne snad o 100 let zpět! Neměl by se zde vznést všeobecný protest?

ODPOVĚĎ: Věříte, že s protestem získáte dnes mnoho cenného přívrženstva? Viděl jsem již od začátku, že dojde k tomuto upření, a také již na začátku října jsem na to poukazoval ve Volání č. 3-4! Je to znamení, že jsem to správně poznal, protože nevědomost v nesnázích se může sotva jinak zachovat, pokud nemá odvahu nevědomost přiznat. Vyčkejte klidně konce, i kdyby to muselo trvat roky. Pravda se nakonec také ukáže pozemsky, navzdory skrývání. Dosavadní pokusy o vysvětlení tak mnohých rádoby vědoucích byly přece zpravidla jen nepromyšleným fantazírováním, souhrnem z přečtených, avšak sotva pochopených knih a ani věda a církev nemohly oznámit nic uspokojivého. Není divu, že to vzbuzuje neklid, když se v tomto způsobeném zmatku náhle podnikne takový zřetelný ústup. Přesto však vůbec není na místě se rozrušovat. Jednou přijde hodina vysvětlení. Pak ve svých výkladech o případu Konnersreuth v sešitě „Volání“ 3 a 4 neškrtnu nebo nepřidám ani jednu větu, přestože je s několika málo výjimkami dnes ještě snaha přes to s úsměvem přejít. Pro mne je případ Konnersreuth vyřízen.