První krok
Nechte mé Slovo ve vás ožít; neboť to jediné vám může přinést ten užitek, který potřebujete, abyste vašeho ducha nechali vystoupat do světlých výšin věčných zahrad Božích.
Nic neprospěje vědět o Slově! I kdybyste mohli celé mé Poselství říkat zpaměti větu za větou, abyste tím poučovali sebe a své bližní … nijak to neprospěje, pokud pak podle toho nejednáte, ve smyslu mého Slova nemyslíte a celý svůj pozemský život pak podle toho neupravíte jako něco samozřejmého, co vám přešlo do masa a krve, co se nedá od vás oddělit. Jen pak můžete z mého Poselství čerpat věčné hodnoty, které pro vás v sobě nese.
„Na vašich dílech mají vás poznat!“ Tato Kristova slova platí všem čtenářům mého Poselství v první řadě. Na vašich dílech znamená ve vašem působení, tedy vašem myšlení, vašem jednání v každodennosti pozemského bytí! Ke konání patří také vaše mluvení, nejen vaše jednání; neboť mluvení je také jednání, které jste doposud v účincích podceňovali. K tomu patří již dokonce i myšlenky.
Lidé jsou zvyklí říkat, že na myšlenky „clo neplatí“. Tím chtějí naznačit, že je pro myšlenky nelze volat pozemsky k odpovědnosti, poněvadž tyto jsou na stupni, který je pro lidské ruce nedosažitelný.
Proto zahrávají si často nejlehkomyslnějším způsobem s myšlenkami, nebo lépe vyjádřeno zahrávají si v myšlenkách. Žel často je to velmi nebezpečná hra, v lehkomyslném bludu, že z toho mohou vyjít nedotčeni.
V tom se však mýlí; neboť také myšlenky náleží k hrubohmotnosti a musí být v ní za všech okolností také odčiněny, dříve než je duch schopen rozletět se vzhůru, jakmile se uvolní spojení s pozemským tělem.
Snažte se proto již se svými myšlenkami neustále se zachvívat ve smyslu mého Poselství tak, abyste chtěli jen ušlechtilé a nesestupovali do nízkého, poněvadž se domníváte, že to přece nikdo nemůže vidět nebo slyšet.
Myšlenky, slova a vnější skutky, všechno to patří do říše hrubohmotnosti tohoto stvoření!
Myšlenky působí v jemné hrubohmotnosti, slova ve střední a vnější jednání formuje se v nejhrubší, tedy nejhutnější hrubohmotnosti. Hrubohmotné jsou tyto tři druhy vašeho konání!
Avšak formy všech tří druhů jsou spolu úzce svázány, jejich účinky do sebe zasahují. Co to pro vás znamená, jak pronikavě se to často projevuje rozhodujíc o změně vašeho bytí, nemůžete v prvním momentě posoudit.
To neříká nic jiného, než že také myšlenka samočinně ve svém druhu ještě dál působíc posiluje stejný druh ve střední hmotnosti a tím může přivést formy k plnému zesílení, právě tak potom následuje v tomto zesílení opět dále působíc viditelně se projevující v nejhrubší hmotnosti vzniklá forma, aniž byste se sami bezprostředně při tom zdánlivě účastnili.
Je otřesné toto vědět, jakmile se pozná tato lehkomyslnost a bezstarostnost pozemských lidí v jejich myšlení.
Jste tím účastni na mnohém činu, aniž byste to věděli, který provedl nějaký váš bližní, jen proto, že obdržel toto posílení v mnou vám právě vysvětleném způsobu, které ho bylo schopno dohnat k nejhrubšímu provedení něčeho, co v něm doposud dřímalo, s čím si dříve vždy jen pohrával v myšlení.
Tak pozastavuje se mnohý pozemský člověk velmi často opovržlivě před nějakým činem jeho bližního, s hněvem zavrhuje a odsuzuje to, na čem je však před věčnými zákony Božími spoluzodpovědný! Může se přitom jednat o jemu naprosto cizí lidi a o skutky, které by on sám nikdy v nejhrubší hmotnosti nevykonal.
Vmyslíte-li se jednou do takových dějů, teprve pak budete správně rozumět tomu, když k vám ve svém Poselství volám: „Udržujte krb svých myšlenek čistý, založíte tím mír a budete šťastni!“
Když však budete potom v tom dosti silnými ve své vlastní očistě, tak bude se na zemi odehrávat méně různých zločinů než doposud, na kterých byli spoluvinní mnozí, aniž by to věděli.
Čas a místo takových činů, na kterých můžete být spoluvinní, nehraje při tom žádnou roli. I kdyby se to stalo na opačném konci země od místa, na kterém se vy sami právě zdržujete, na místech, kam vaše noha nikdy nevstoupila, o jejichž existenci nemáte dokonce žádné ponětí. Posílení skrze vaše myšlenkové zahrávání zasáhne tam, kde objeví stejný druh, bez ohledu na vzdálenost, národ a zemi.
Tak mohou se myšlenky závisti a nenávisti vrhnout postupem času na jednotlivce, skupiny nebo celé národy tam, kde najdou stejný druh, donutí je k činům, které jsou ve svých uvolněných formách zcela odlišné od těch, které jste s vaším myšlenkovým zahráváním napřed probudili.
Účinek ukáže se pak takovým, jak dotyčný v době činu cítí. Tak můžete vy přispět k provedení činů, na jejichž hrůznost jste ve skutečnosti vy sami nikdy nepomysleli, a přece s nimi tímto stojíte ve spojení a část zpětného působení musí zatížit vašeho ducha, musí se na něj zavěsit jako závaží, když se uvolní z těla.
Avšak naopak můžete také ještě daleko silněji přispět k míru a lidskému štěstí, můžete skrze čisté, radostné myšlení podílet se na dílech, která se rozvíjí skrze vám zcela vzdálené lidi.
Z nich proudí zpět požehnání samozřejmě také na vás a vy nevíte, proč k vám přichází.
Kdybyste jen jednou mohli vidět, jak neochvějná spravedlnost všesvaté vůle Boží se neustále naplňuje v samočinných zákonech tohoto stvoření pro každou jednotlivou myšlenku, kterou chováte, tak byste s veškerou svou silou usilovali o udržení čistoty vašeho myšlení!
Teprve tím jste pak takovými lidmi, které Stvořitel chce milostiplně vést ve svém díle k vědění, jež jim propůjčí věčnost a nechá je stát se jeho pomocníky ve stvoření, kteří jsou hodni přijímat vysoké milosti, jež jsou lidskému duchu odkázány, aby je v radostném vděčném předávání přeměněné přenechal těm tvorům, kteří je jen v takové přeměně skrze lidi jsou schopni přijímat a kteří dnes zůstávají zločinným způsobem od nich odříznuti skrze úpadek lidského ducha, i když již mohli povstat v časech lépe a čistěji se zachvívajícího lidstva.
Tím jste však pak pro sebe na zemi rozžehli k živoucnosti teprve jednu větu z mého Poselství!
Ona je pro vás tou nejtěžší, která pak všechno ostatní velmi usnadní, jejíž naplnění již musí dát před vámi pozemsky viditelně, hmatatelně povstat zázraku za zázrakem. –
Když se k tomu překonáte, pak leží na cestě znovu jedno nebezpečí, které vychází z pokřivenosti lidského myšlení: Poznáte v tom moc, kterou byste chtěli až příliš rádi vtisknout do zcela určitých forem, aby posloužila tomu či onomu zvláštnímu účelu, který sestává z vlastních přání!
Před tím vás chci již dnes varovat; neboť nebezpečí vás může pohltit, zahynuli byste v něm, i když jste již vkročili na správnou cestu.
Chraňte se před tím, abyste křečovitě bojujíce vynucovali tuto čistotu myšlení; neboť tím byste ji již vtlačovali do určitých drah a vaše snažení by bylo přeludem, zůstalo by jen uměle vynuceným a nikdy by nemohlo mít velký účinek, který má mít. Vaše snaha by přinesla škodu místo užitku, poněvadž při tom schází opravdovost svobodného cítění. Byl by to opět účinek vašeho rozumového chtění, nikdy však práce vašeho ducha! Před tím varuji.
Myslete na mé Slovo Poselství, které vám říká, že veškerá opravdová velikost může spočívat jen v jednoduchosti, protože opravdová velikost je jednoduchá! Této jednoduchosti, kterou zde míním, můžete snad lépe porozumět, když na její místo jako přechod použijete lidsky-pozemský pojem prostoty. To leží snad vaší schopnosti chápat blíže a vystihnete to pravé.
Nikoliv s myšlenkovým chtěním můžete dát svým myšlenkám onu čistotu, kterou míním, nýbrž prostě a neomezeně musí ve vás vystoupit čisté chtění z vašeho cítění, nenuceno do slov, která mohou dát vzniknout jen omezenému pojmu. To nesmí být, nýbrž všeobsáhlé nutkání k dobru, které dokáže obklopit vznik vašich myšlenek, proniknout je, ještě než se utvoří do formy, to je to pravé, to nutně potřebujete.
Není to těžké, dokonce mnohem snazší než ostatní pokusy, jakmile necháte působit prostotu, ve které rozumová domýšlivost vlastních schopností a vlastní síly není schopna vzniknout. Oprostěte se od myšlenek a uvolněte v sobě touhu k ušlechtilému, dobrému, pak máte ten základ k myšlení, který pochází ze chtění vašeho ducha, a co z toho povstane, můžete v klidu přenechat rozumové práci k provedení v nejhutnější hrubohmotnosti. Nemůže se nikdy zformovat něco nesprávného.
Odhoďte všechno mučivé skrze myšlení, daleko od sebe, zato však důvěřujte svému duchu, který si již bude cestu razit správně, pokud mu ji sami nezazdíte. Staňte se svobodnými v duchu, neznamená nic jiného, než ponechte duchu ve vás jeho cestu! On pak nemůže kráčet nikam jinam než do výšin; neboť tam s jistotou přece samočinně táhne jeho druh. Vy jste ho doposud zdržovali, takže se nemohl již rozvinout, jeho záchvěvy nebo jeho vzlet jste spoutali.
Půda k výstavbě nového lidstva, kterou nemůžete ani nesmíte obejít, spočívá v jedné větě: Udržujte krb svých myšlenek čistý!
A tím musí člověk začít! To je jeho první úkol, který ho učiní tím, čím být musí. Vzorem všem, kteří usilují ke Světlu a Pravdě, kteří chtějí vděčně sloužit Stvořiteli druhem celého svého bytí. Kdo to splní, nepotřebuje více žádné jiné pokyny. On je takový, jaký má být, a bude tím nezkráceně přijímat pomoci, které ho ve stvoření očekávají a povedou ho bez přerušení vzhůru.
