Svatý Boží soud
Pak přijde zděšení, stud a bázeň, bezmocnost, zoufalství nad sebou, když poznají, že v dosavadní šílené rozumové ješitnosti často považovali za správné to, co bylo opakem toho, co od nich požadovaly zákony Boží. Uvidí, že až dosud žili jen svým vlastním přáním a sloužili tak plíživému temnu místo Světlu. Ba ještě víc, že vůbec nechtěli sloužit, ale jen vládnout za každou cenu, přičemž propadli povrchnosti, která nutila ducha k lenosti.
Budou zmateni sami sebou, právem budou pochybovat o schopnosti svého úsudku a tím propadnou úplné beznaději.
Mezitím se ale bude ustavičně ozývat dunění jejich hroutících se falešných děl, budou znovu a znovu burcováni, aby ve své sklíčenosti nemohli podlehnout únavě, ale aby v trvalém prožívání konečně poznali to, co je Pravda a co jim přinese záchranu...
