Návod na přežití

59. Lidské smýšlení a Boží vůle v zákoně vzájemného působení

Jestliže se má hovořit o lidském smýšlení a lidských názorech, s nimiž jsou spojeny také pozemské soudy, tak se nesmí očekávat, že tyto jsou totožné s Boží spravedlností, nebo se jí i jen přibližují. Musí být žel naopak řečeno, že ve většině případů je v tom dokonce nesmírný rozdíl. Při tomto srovnání je namístě lidový výraz „nebetyčný“ v nejopravdovějším smyslu. Tento rozdíl by se dal často vysvětlit na prostor a čas omezeným rozumem lidstva, který ve svém omezení není schopen rozpoznat samotné bezpráví a odlišit ho od práva, protože ty lze zřídkakdy jasně poznat podle zevních projevů, nýbrž spočívá výlučně v srdci každého člověka, k jehož posouzení nestačí strnulé paragrafy zákona a školská moudrost. Skličující je však to, že proto tak mnohé hodnocení pozemských soudů musí stát příkře proti Boží spravedlnosti.

Nemá zde být hovořeno o době středověku, o smutných časech strastiplného mučení, o upalování takzvaných čarodějnic a jiných justičních zločinech. Právě tak zde nemá být zmiňováno mučení a vraždění, které spadá na dlužný účet náboženských společenství a které ve svém vzájemném působení musí dvojnásob strašně zasáhnout jejich vykonavatele, protože oni při tom zneužili jméno dokonalého Boha, všechny tyto zločiny vykonávali v jeho jménu, jako údajně jemu milé, a tím ho před lidmi označili jako toho, kdo je za to zodpovědný. Tyto zlořády a hanebnosti nesmějí být tak rychle zapomenuty, nýbrž by se znovu a znovu měly také při dnešních rozsudcích varovně připomínat, zejména protože tehdejší vykonavatelé je horlivě prováděli se zdáním plného práva a nejlepší víry.

Mnohé se změnilo. A přece samozřejmě přijde také ta doba, ve které bude pohlíženo zpět s obdobnou hrůzou na dnešní vykonávání spravedlnosti, jako se my dnes díváme na výše zmíněnou dobu, která podle našeho nynějšího poznání v sobě nesla tolik bezpráví. To je běh světa a určitý pokrok.

Avšak pozorováno hlouběji spočívá tento zdánlivě velký pokrok mezi tehdejší dobou a dneškem pouze ve vnějších formách. Ta všemocnost jednotlivce hluboce pronikající celým bytím tak mnohých lidí bez jeho osobní zodpovědnosti na zemi je často stále ještě stejná. Také lidé samotní a jejich pohnutky k jejich jednání se mnoho nezměnili. A kde je vnitřní život ještě stejný, tam je také stejné vzájemné působení, které v sobě nese Boží soud.

Kdyby v tom lidstvo náhle prohlédlo, mohl by být následkem jen jediný výkřik zoufalství. Hrůza, která by se rozprostřela nade všemi národy. Ani jeden člověk by nepozvedl svou ruku s výtkou proti svému bližnímu, protože každý jednotlivec by musel na sobě nějakým způsobem tíživě cítit stejnou vinu. Nemá žádné právo chovat se v tom vyčítavě vůči někomu jinému, protože každý doposud mylně soudil jen podle zevnějšku a všechen skutečný život přehlížel.

Mnozí by zoufali sami nad sebou při prvním paprsku Světla, kdyby do nich bez přípravy pronikl, zatímco jiní, kteří doposud nikdy nevěnovali čas k přemýšlení, museli by pocítit bezmezné rozhořčení nad tím, že tak dlouho spali.

Proto je nyní namístě povzbuzení ke klidnému uvažování a k rozvoji své vlastní spravedlivé schopnosti úsudku, která odmítá každé slepé přimknutí k cizím názorům a přijímá, myslí, mluví a koná jen podle vlastního cítění!

Člověk nikdy nesmí zapomínat, že jedině on má plně a zcela odpovídat za všechno, co sámprožívá, myslí a koná, i když to bez výhrad přijal od druhých!

Blaze tomu, kdo dosáhne této výše a přistupuje zkoumavě ke každému úsudku, aby pak jednal podle svého vlastního cítění. Nestává se tak spoluviníkem jako tisíce jiných, kteří na sebe nakládají často jen z bezmyšlenkovitosti a senzacechtivosti důsledkem předsudků a pomluv těžkou karmu, která je vede do oblastí, jejichž utrpení a bolesti by se nikdy nepotřebovali učit poznávat. Nechají se tím také již na zemi odradit často od mnohého skutečně dobrého a promeškají tím nejen mnoho pro sebe sama, nýbrž tím dávají snad v sázku vše, celé své bytí.

Tak tomu bylo při vzplanutí nesmyslné nenávisti vůči Ježíši z Nazaretu, jejíž skutečný důvod znalo jen několik zlovolných křiklounů, zatímco všichni ostatní se jednoduše a s křikem vpravili do zcela nevědomé, slepé horlivosti, aniž by se sami někdy s Ježíšem osobně setkali. Neméně ztraceni jsou také všichni ti, kteří se od něj odvrátili na základě falešných názorů jiných lidí a jeho slova ani jednou nevyslechli, tím méně si dali námahu s věcným zkoumáním, přičemž by nakonec přece jen mohli poznat jejich hodnotu.

Jen tak mohla dozrát šílená tragédie, která právě Syna Božího obžalovala z rouhání se Bohu a přivedla ho na kříž! Toho jediného, který sám přišel přímo z Boha a zvěstoval jim Pravdu o Bohu a jeho vůli!

Tento případ je tak groteskní, že se v něm ukazuje v pronikavé zřetelnosti celá omezenost lidstva.

A lidstvo od té doby až dodnes sotva niterně pokročilo, nýbrž právě v tomto vzdor všem někdejším objevům a vynálezům se ubíralo ještě více zpět.

Pokročilo jedině vnějšími úspěchy a tím také větší vědychtivou domýšlivostí, která právě plodí a vychovává omezenost a která vyslovenou známkou omezenosti přece je.

A z této, během dvou tisíciletí stále úrodnější půdy vzešly nynější lidské názory, které působí směrodatně a ničivě, zatímco lidé sami bez nejmenšího tušení se do nich zaplétají stále více, ke svému vlastnímu a strašlivému osudu.

Jen málokdo si doposud ujasnil, kdo všechno si tu falešnými názory často v dobré víře přivozuje špatné účinky vzájemných proudění, tedy že se proviňuje proti Božím zákonům. Počet takových je veliký a mnozí jsou v nicnetušící pýše na to ještě hrdí, dokud jednou nebudou muset ve zděšení plném bolesti spatřit Pravdu, která je tak zcela jiná, než si ji představovalo jejich přesvědčení.

Avšak potom je příliš pozdě. Vina, kterou si naložili, musí být odpykána v často desetiletí trvajícím, namáhavém zápase se sebou samým.

Cesta až k poznání je daleká a těžká, jakmile člověk promešká příznivou příležitost pozemského bytí, a při tom dokonce záměrně nebo z nevědomosti na sebe uvalí ještě vinu novou.

Omluvy nepadají při tom nikdy na váhu. Každý to může vědět, pokud chce!

Kdo však usiluje o to, aby v dějích vzájemného působení rozeznal Boží spravedlnost od pozemských názorů, ten nechť se snaží pozorovat jakýkoliv příklad z pozemského života a při tom zkoumat, na které straně spočívá skutečné právo a kde je bezpráví. Denně se mu jich naskytne mnoho.

Brzy se rozvine jeho vlastní schopnost cítění silněji a živěji, aby nakonec odvrhl všechny naučené předsudky chybných názorů. Tím povstane cit pro spravedlnost, který se může spolehnout na sebe sama, protože v poznání veškerého vzájemného působení přijímá Boží vůli, stojí a působí v ní.

Návštěvy

Dnes:50
Včera:260

Právě přítomno
1
online

Celkem členů

101 registrovaných
0 dnes
0 včera
1 tento týden
2 tento měsíc

Návod na přežití

Zachvívání je v této době zesíleno za účelem velké očisty a vychází z všemohoucnosti Boží! Neodolatelně nutí proto každého tvora harmonicky se spoluzachvívat, nebo zahynout v divoké bolesti nejnesmírnějšího zoufalství, které povstane jako následek zatvrzelé svévole v beznaději, kterou s sebou přinese každé konečné poznání falešných cest bez vyhlídek na návrat. Snažte se z toho důvodu osvojit si vědění o Pravdě, která vám poskytuje oporu a bez oklik vede k cíli.

Že v mém Poselství také skutečně máte Slovo Pravdy, můžete poznat ihned, když se kolem sebe bděle rozhlížíte; neboť celý váš dosavadní pozemský život, jakož i nové prožití každého okamžiku zevně i vnitřně bude vám zcela jasné, jakmile je osvětlíte a pozorujete skrze mé Poselství.

Ani jedna otázka nezůstane vám při tom nevyřešena, dojde ve vás k velikému porozumění pro až doposud tajuplné řízení neúprosných zákonů ve stvoření, které vás vedou s účinky vašeho chtění, a jako korunování vaší námahy nadejde vám zázračné tušení moudrosti, všemohoucnosti, lásky a spravedlnosti, které mohou být jen od Boha, Jehož bytí jste tím nalezli!

 

Abdrushin

 

(celý návod na přežití)

 

Motto

 V blízké době zmohutní toto vyzařování tak, že ve velmi mnoha případech přijde zpětné působení ihned, bezprostředně! To jest ta moc, která brzy poleká pozemské lidi, a které se pak v budoucnosti budou muset obávat! Ale jenom ti se mají doopravdy co obávat, kdo činili bezpráví.

 

Abdrushin

 

Video

Svatý Boží soud

 

Pak přijde zděšení, stud a bázeň, bezmocnost, zoufalství nad sebou, když poznají, že v dosavadní šílené rozumové ješitnosti často považovali za správné to, co bylo opakem toho, co od nich požadovaly zákony Boží. Uvidí, že až dosud žili jen svým vlastním přáním a sloužili tak plíživému temnu místo Světlu. Ba ještě víc, že vůbec nechtěli sloužit, ale jen vládnout za každou cenu, přičemž propadli povrchnosti, která nutila ducha k lenosti.

Budou zmateni sami sebou, právem budou pochybovat o schopnosti svého úsudku a tím propadnou úplné beznaději.

Mezitím se ale bude ustavičně ozývat dunění jejich hroutících se falešných děl, budou znovu a znovu burcováni, aby ve své sklíčenosti nemohli podlehnout únavě, ale aby v trvalém prožívání konečně poznali to, co je Pravda a co jim přinese záchranu...

 

číst celou přednášku

Kříž Pravdy

„Jsi tedy od Světla a dobra natolik odvrácen, že nesneseš pohled na kříž Světla?“

 

 

Nebude již dlouho trvat a lidé budou se úzkostlivě ptát na kříž v naději, že budou moci skrze vás nyní najít to, co v sobě nese skutečnou pomoc, co je vytrhne ze zdrcujícího zoufalství a pozvedne do výše z trosek pyšných nadějí, které kladli na pozemské lidi a jejich dovednost!

Když se však nyní neočekávaně zřítí všechny opory národů, když zmizí víra v moc peněz, důvěra ve vědění rozumu a především také ještě pohasne poslední záblesk domněnek o existenci lidské důstojnosti, pak … pak přijde váš čas, nositelé svatého kříže! Budete zvěstovat, musíte zvěstovat Pravdu, která vám byla dána; neboť lidé to budou od vás očekávat, budou o to prosit a budou to požadovat, pokud se budete chtít zdráhat!

 

Abdrushin

 

Prodej Poselství Grálu

Nový český překlad necenzurovaného německého vydání z roku 1931 

 

nakladatelstviplamen.cz

Real time web analytics, Heat map tracking
X

Nejprve se přihlaste

Pouze registrovaní uživatelé mohou kopírovat