Návod na přežití

Slavnost čisté Lilie

(k 7. 9. 1931)

 

Pane, Tvá jest moc. Po tisíciletí na to lidé nepomýšleli, nýbrž ve své domýšlivosti již věřili, že pozemská moc leží v jejich rukách. Se svou lidskou vůlí se považovali za bezpodmínečné vládce v kruzích svého bytí.

Sice jim bylo známo, že toto chtění má vlastní hranice a že je toho ještě mnoho, na co jejich chtění nestačí, a že nakonec přece někde musí být počátek, který dal život.

Avšak toho nedbali; neboť kdo to někdy skutečně domyslel, dospěl k poznání, že přece také člověk musí za svůj život děkovat tomuto počátku, počátku, který je nezávislý na lidech, poněvadž se všechno ostatní v přírodě vyvíjí také bez lidské pomoci.

Člověk není při takovém uvažování tím pánem, kterým by chtěl být, nýbrž se cítí být závislým jako to, co ho obklopuje nebo v čem stojí. Závislý. Při dalším vážném uvažování bude malý a menší. Jeho domýšlivost se rozplyne. A co v něm ještě nakonec zůstane, je jen vědomí nejbezmocnější nepatrnosti. Domnělá velikost se sama v sobě zhroutí a ukáže se ve své bezmocnosti, ve své nevědomosti, již jen tvor.

A to je to, co se mnoha lidem nelíbí. Bojí se stavu politováníhodné malosti, ustupují mu se strachem a obavou v zaslepení, že je pro ně nedůstojný. Raději se křečovitě přimknou k přeludu své vlastní domnělé velikosti a běží tak do zkázy, jen aby ještě více vychutnali svou směšnou ješitnost.

Zdrcující je skutečnost o nepochopitelné ješitnosti lidského ducha, do které se sám tak zapletl a tím své lidství jen snížil k pošetilému obrazu.

A přece není lidský duch vznešenější, nic ho nezdobí víc, než když dojde k vědomí své malosti. Právě to je nutné, jestliže chce být skutečně velký a mocný. Žádná jiná cesta ho k tomu nepřivede. S odporem před tím odřízl se od cesty k opravdovému vzestupu.

Ten, kdo chce nyní lidem přinést záchranu z jejich veliké nouze, kterou ve své nevědomosti jako nouzi ještě nepoznávají, ten musí proto prstem tvrdě tlačit  na toto bolestivé místo, na tuto sebeoslavující ješitnost chtění vědět lépe a pyšnou panovačnost.

Následkem je, že každý ješitný člověk považuje záchranu za nepřítele. Člověk ještě příliš věří sobě a své velikosti, přestože vidí všechno to neštěstí, které tím již způsobil. Avšak vždy pro to nachází omluvy. Toto by nikdy nemělo konce; neboť člověk právě tuto chybu dobrovolně neobětuje.

Nyní však ukazuje Pán a Bůh lidstvu zřetelně, že moc patří Jemu jedinému i nad touto malou zemí a vším, co se na ní nachází. Že On není tak velmi vzdálen a že není tak nevyzpytatelný, jak se tak mnoho lidí domnívá. On ukazuje, jak lidská nevědomost nic neznamená a jde jen falešnými cestami. Muselo to přece tak dopadnout; neboť velikášství lidí ve chtění vědět lépe je v podstatě jen stěžováním si vůči zákonům Božím, které spočívají ve stvoření, kvůli kterým si člověk nedával čas ani námahu, aby se o ně staral. A takové stěžování si může mít jako poslední následek jen úplné potlačení, které může skončit jen zničením všech těch, kteří se vzpírají vůči vůli Boží!

V přirozeném dění není žádné jiné řešení. Toho si musí být člověk jednou vědom a zahanbeně poznat svou dosavadní ješitnost jako nedůstojnou! Jinak mu není pomoci. Jinak musí zahynout.

K záchraně jest jen jedna cesta: poznat a změnit se! Žádná oklika zde nemůže pomoci, sebeomámení nijak neprospěje. On musí! Tomuto slůvku má nyní člověk přivyknout, pokud chce žít dál. Příliš hanebné bylo jeho hospodaření s nejcennějšími dary, které mu byly dány k použití, které směl využít podle svého uvážení. Nyní má být však donucen podřídit se vznešené vůli Boží, protože se ukázal jako slabý nadále usilovat dobrovolně jen o ušlechtilé!

Zanechte proto svého ješitného bludu, vy, kteří se chcete zachránit!

Kdo se nemůže od ješitnosti oprostit, ten není hoden vyslechnout i jen jedno slovo Pravdy; neboť ješitnost každého druhu je tím nejhanebnějším u lidského ducha, čeho se přidržel na pouti světy. Vy nevíte, co všechno patří k ješitnosti, které lidé ochotně obětovali nejen svou vlastní duši, nýbrž také bez rozpaků duše těch, kteří jim byli na zemi svěřeni!

Já vám však říkám: ani jedna lidská duše nemůže vystoupat ke Světlu dříve, než nahlédne svoji malost a uzná, že jen ve službě, v pokoře a díku může radostně zesílit, probudit se k veliké síle a vznešenému jednání, poté, co prosebně klečela před Stvořitelem na kolenou!

Proti tomu se však lidské duše vzpírají. Dokonce i ty, jimž skrze bolest a nouzi byla zlomena křídla jejich pýchy. Neboť mnoho z nich nevidí v prožití napomenutí moudrého vedení, které je chce zachránit před smrtícím zpovrchněním, nýbrž sice nechají ve své bolesti vlastní velkolepost konečně padnout, avšak hněvají se při tom na svůj osud a pokládají se jen za mučedníky, kterým byl nezaslouženě připraven těžký úděl! V této nespokojenosti pozvedá se opět rychle stejná pýcha, i když v jiné formě, avšak proto neméně silná. Vlastní velkolepost mění se v domýšlivé mučednictví. Velikým se člověk chce jevit v každém případě! Dokonce i v nejhorší nouzi! Za každou cenu! Dokonce za cenu vlastní duše! Svého celého já!

Z tohoto důvodu nelze pomoci mnoha lidem. Staví se nepřátelsky vůči každému dobře míněnému vedení a přináší tím do světa smrtící zkázu!

Ve své nezdravé panovačnosti nechce člověk dozrát k ovoci, které nemusí být při sklizni zavrženo. Proto přichází nyní zkáza, která ještě může vést ke zlepšení, a k blahu se pak ještě jednou ukáže, že všechna moc spočívá jedině v rukách Božích!

Člověk bude zřetelně cítit, že tato moc dosáhne také na něj, jakmile to bude nutné, a že jeho vůli může zlomit, právě tehdy, když se domnívá v tom být nejsilnější.

Neboť část Boží vůle byla na zemi tělem učiněna. Více není třeba, aby všechno ve stvoření přemohla. Vzpírajíc se bude tím falešně jdoucí lidská vůle roztříštěna. Pouze však falešná vůle bude tím zničena pro všechny časy. Správná lidská vůle má zesílit, obdrží v této Boží vůli oporu a sílu, aby konečně nadešel mír, který patří ke kráse přírody a který se člověk skrze svou odpornou závist a svou panovačnost neustále snaží rušit!

Harmonie vrátí se do celé hmotnosti, jakmile se lidská vůle skloní před vůlí Boží, to znamená, když se podle Vůle Boží bude řídit. A běda každému člověku, který bude chtít opět vytvářet novou temnotu! Bude vyhlazen dříve, než jeho jednání dojde k uskutečnění.

Lidstvo, které touží po Světle, má nyní žít v míru a radosti, jak mu to bylo kdysi zaslíbeno. Nyní to jde vstříc nové době! Skrze moc Páně!

A pak bude Jeho vznešenost zářit nad zemí! K vaší spáse a k vašemu štěstí! Neboť Bůh jest vládcem v pravém smyslu! V pozemské rovnosti nespočívá pro lidi štěstí, jak to doposud bylo snem mnohých. Rovnost může nadejít jen skrze stejnou zralost duše. Skrze nic jiného! Kde není nezbytná rovnost této zralosti duše, tam také nikdy nemůže být dána rovnost ve vnějších poměrech!

A nikdo snad nyní nebude tvrdit, že lidé zde na zemi mají stejnou zralost duše. Jak veliký je však v tom rozdíl.

Nejvíce křičící po pozemské rovnosti jsou ve své zralosti zpravidla ještě nejníže stojící.

Avšak ti lidé, kteří chtějí svým bližním dát pozemskou rovnost, jsou blouznivci přinášející jed, kteří jednají proti zákonům Božím! Přináší zkázu místo požehnání; neboť berou svým obětem jakoukoliv možnost k uzrávání a ke vzestupu. Každý člověk se může vyvíjet v duchu jen na tom místě, na které byl postaven zrozením, které bez výjimky přesně odpovídá příslušným vláknům jeho karmy.

Obšťastňovači lidstva s vábením k pozemské rovnosti nabízí proto smrt duším! Tito blázni chtějí Boží ustanovení, která spočívají v neúprosném zákoně vzájemného působení, skrze svou činnost pokřivit a vylepšit, domnívajíce se být moudřejší než vůle Boží, přináší tím jen zmatek a nakonec zkázu.

Jsou to pokrytečtí poslové z temnot nebo slaboši v duchu, které temnota využívá ke svým účelům, aby lidské duše zdržovala od nutného uzrávání!

Ani tito vábiči, ani ti, kteří je následují, nebudou trpěni v říši Boží; neboť jsou nepřáteli Božích zákonů, a nemohou proto nikdy vést k míru, nikdy k blahu, nýbrž strkají celé lidstvo bezpodmínečně do náruče temnoty.

Jen ten, kdo s jásavým díkem radostně tvoří na každém místě, které mu dal osud, ten má možnost ke vzestupu Světlu vstříc, a tím také zde na zemi; neboť uvolní vlákna, která si kdysi utkal a která ho v osudu postavila na to místo, které je k tomu vhodné. Jedině tímto způsobem bude možné, aby mohl nastat zdravý vzestup pro pozemské lidi a tím pro celý národ.

Pak jsou stupně vystavěny neochvějně, nemohou nikdy zakolísat, i když je vzestupu dosaženo rychle. Z pravé půdy vycházející stojí vždy pevně a jistě. Toho dbát, to dodržovat, je jedno z nejvyšších přikázání. To samotné dává zdravý základ, protože je to přirozené. Pak je také každá nespokojenost vyloučena! Kdo se v tom nechce podrobit, má být vyloučen jako škůdce, který nadále nezasluhuje žít!

Toto si ujasněte vy, kteří toužíte náležet nové říši. V ní nebudou dovolena žádná nezdravá přání. Pokusí-li se někdo, aby něco takového opět povstalo, bude ihned poznán a zahuben s bezohlednou houževnatostí, pro vůli těch, kteří chtějí a zasluhují Boží mír! Přísnost až k tvrdosti jest v tomto přikázání! Pak nadejde konečně plesání skrze ty lidi, kteří osvobozeni budou jásat:

„Tvá jest moc, ó Pane, a Tvá vznešenost, nyní a po všechny věky!“ Amen.

Pro ty, kteří jsou na zemi čistého chtění, nastává akt milosti, zářící síla proudí do toho pozemského ženství, které se dnes prosíc přibližuje, a při tom se navazují jemná vlákna ze Světla s jejich dušemi a také s hrubohmotným tělem, která si udrží a již neztratí pravou cestu, kterou ženství nyní má jít ke cti Boží a k radosti veškerého lidstva! Pouze když opět samy tato vlákna přeříznou skrze nedbalost a stržení svého vysokého úkolu ve stvoření. Jen pak se mohou ještě jednou zřítit a ztratit oporu, kterou jim ke Slavnosti čisté Lilie dává síla Boží!

Přijměte proto dar Páně dnes s vysokou vážností. Buďte radostné mysli; neboť milost Boží je s vámi!

Nositeli čistoty a lidmi plnými vznešenosti máte být, s jejichž zářením se celá země pozvedne, vzhůru ke Světlu a míru!

 

Amen.

Návštěvy

Dnes:36
Včera:132

Právě přítomno
2
online

Celkem členů

97 registrovaných
0 dnes
0 včera
0 tento týden
2 tento měsíc

Návod na přežití

Dal jsem vám vědění, abyste se připravili! Připravili vnitřně svého ducha! Abyste se nestarali jen o potraviny pro dobu nouze! Nebude-li váš duch do té doby hotov, nebudete již potřebovat potraviny pro své pozemské tělo, neboť pak již nebudete moci být na zemi! Pochopte konečně jednou vážně, co vám říkám. Měla by se vás zmocnit hrůza ze všech následků každé liknavosti v duchu! Je to daleko horší, než kdybyste neměli žádné potraviny pro pozemské tělo! Tomu může být pomoženo, duchu však nikoli. O duchovní se musíte starat především. Jeden každý jenom o sebe! Sám, opuštěný bude stát ten, kdo v tom byl líný. Pak mu všechny poklady této země nebudou nic platny. Bude mu vzata příležitost, aby mohl něco začít. –​"​

 

Abdrushin

 

(celý návod na přežití)

 

Motto

 V blízké době zmohutní toto vyzařování tak, že ve velmi mnoha případech přijde zpětné působení ihned, bezprostředně! To jest ta moc, která brzy poleká pozemské lidi, a které se pak v budoucnosti budou muset obávat! Ale jenom ti se mají doopravdy co obávat, kdo činili bezpráví.

 

Abdrushin

 

Video

Svatý Boží soud

 

Pak přijde zděšení, stud a bázeň, bezmocnost, zoufalství nad sebou, když poznají, že v dosavadní šílené rozumové ješitnosti často považovali za správné to, co bylo opakem toho, co od nich požadovaly zákony Boží. Uvidí, že až dosud žili jen svým vlastním přáním a sloužili tak plíživému temnu místo Světlu. Ba ještě víc, že vůbec nechtěli sloužit, ale jen vládnout za každou cenu, přičemž propadli povrchnosti, která nutila ducha k lenosti.

Budou zmateni sami sebou, právem budou pochybovat o schopnosti svého úsudku a tím propadnou úplné beznaději.

Mezitím se ale bude ustavičně ozývat dunění jejich hroutících se falešných děl, budou znovu a znovu burcováni, aby ve své sklíčenosti nemohli podlehnout únavě, ale aby v trvalém prožívání konečně poznali to, co je Pravda a co jim přinese záchranu...

 

číst celou přednášku

Kříž Pravdy

„Jsi tedy od Světla a dobra natolik odvrácen, že nesneseš pohled na kříž Světla?“

 

 

Nebude již dlouho trvat a lidé budou se úzkostlivě ptát na kříž v naději, že budou moci skrze vás nyní najít to, co v sobě nese skutečnou pomoc, co je vytrhne ze zdrcujícího zoufalství a pozvedne do výše z trosek pyšných nadějí, které kladli na pozemské lidi a jejich dovednost!

Když se však nyní neočekávaně zřítí všechny opory národů, když zmizí víra v moc peněz, důvěra ve vědění rozumu a především také ještě pohasne poslední záblesk domněnek o existenci lidské důstojnosti, pak … pak přijde váš čas, nositelé svatého kříže! Budete zvěstovat, musíte zvěstovat Pravdu, která vám byla dána; neboť lidé to budou od vás očekávat, budou o to prosit a budou to požadovat, pokud se budete chtít zdráhat!

 

Abdrushin

 

Prodej Poselství Grálu

Nový český překlad necenzurovaného německého vydání z roku 1931 

 

nakladatelstviplamen.cz

Real time web analytics, Heat map tracking
X

Nejprve se přihlaste

Pouze registrovaní uživatelé mohou kopírovat