Svatý Boží soud
ABD-RU-SHIN
Svatý Boží soud! Velká očista, osvobození a vykoupení ode všeho zlého, jež se po tisíciletí neustále pokoušelo otrávit život na Zemi! Všemu zlému má být konec, aby nastal nový počátek. Taková je všesvatá vůle Boží, kterou zvěstuji, a tak se to i stane!
Když se nyní budou objevovat viditelná znamení Soudu a bude vzrůstat strach, začněte se ptát lidí a pátrat, co asi tato znamení znamenají, a hned se zvedne mnoho hlasů k těmto událostem. Konejšivých a utěšujících, varujících a napomínajících, prorokujících neštěstí i přislibujících štěstí. Nade všemi těmito hlasy však stojí neochvějně a vznešeně Slovo Poselství, které se všude pozemsky viditelně naplňuje!
A konečně si toho všimnou i pozemští lidé. Ale pochybností ještě nebude ubývat, neboť býlí nedůvěry bylo příliš zakořeněno luciferskými trabanty, kteří mohli řádit až do této doby, pokoušejíce se lidstvo otrávit, aby už nemohlo být zachráněno, ale padlo jim ještě v posledním okamžiku za oběť.
Plni zoufalství chopí se lidé ještě jednou té či oné falešné naděje, která ale rychle pohasne a nechá je opět samotné bloudit dále s prázdnýma rukama a hořkostí v srdci, až jim nakonec zůstane jen Slovo Poselství, které se vznáší nad nimi v paprscích jako zářící ostrov.
Zdráhajíce se, snaží se pak přiblížit Slovu ještě bloudící. Ti však nemohou uvěřit, že právě ten prostředník, kterého kdysi ve svém ubohém, zkřiveném rozumářství a ve své ješitnosti odsoudili a zavrhli, stal se teď uhelným kamenem, na němž se oni sami musí soudit a roztříštit se, jestliže se nebudou chtít podrobit Boží vůli, která je nyní nad nimi a soudí je! Nemohou tomu uvěřit, protože tomu nechtějí věřit ze strachu, který se jich přitom stále více zmocňuje!
Pak přijde zděšení, stud a bázeň, bezmocnost, zoufalství nad sebou, když poznají, že v dosavadní šílené rozumové ješitnosti často považovali za správné to, co bylo opakem toho, co od nich požadovaly zákony Boží. Uvidí, že až dosud žili jen svým vlastním přáním a sloužili tak plíživému temnu místo Světlu. Ba ještě víc, že vůbec nechtěli sloužit, ale jen vládnout za každou cenu, přičemž propadli povrchnosti, která nutila ducha k lenosti.
Budou zmateni sami sebou, právem budou pochybovat o schopnosti svého úsudku a tím propadnou úplné beznaději.
Mezitím se ale bude ustavičně ozývat dunění jejich hroutících se falešných děl, budou znovu a znovu burcováni, aby ve své sklíčenosti nemohli podlehnout únavě, ale aby v trvalém prožívání konečně poznali to, co je Pravda a co jim přinese záchranu. To jedno jediné, co je dokáže vysvobodit z hromady trosek všech následků jejich chtění vědět všechno lépe je:
Donuceno svatým děním, bude pak celé lidstvo poslouchat! Ale přes stoupající vážné chtění nebude ještě mnohé znát a vidět v pravém světle.
V očekávání budou lidé ukazovat na Toho, jenž přináší toto Slovo a podle svého způsobu budou nadšeně volat:
»Hleďte, on to prorokoval! Předpověděl všechno, co se dnes naplňuje. My jsme mu jen nechtěli naslouchat! Musel být poslán, aby nás varoval a pomohl nám. Půjdeme k němu, aby nás zachránil před strašným osudem! «
Avšak ti, kteří takto přicházejí, nebudou vyslyšeni! Budou odmítnuti a určeni znovu k pozemskému utrpení, aby v něm zráli a prožitím se učili pokorně prosit!
Musí poznat v Poselství živé Slovo, které bylo posláno Bohem k jejich záchraně skrze Svatý Soud!
Je veliký rozdíl ve způsobu poznání. Člověk si ve své ješitnosti zvykl posuzovat všechno tak, že vychází jen ze sebe. To by chtěl použít i u mne a mého Slova.
To je však jen lidské myšlení, cesta vyvinutého lidského ducha. Z tohoto důvodu bude také nejdříve myslet na prorokováni. Zajisté, člověk, kterému jsou duchovně předkládány obrazy budoucího dění, aby je hlásal, prorokuje! V tomto smyslu je takový výklad také správný. Kdo ale chce pochopit a poznat mne v mém Slově, nesmí vycházet ze základů takového myšlení!
Zde je to jinak. Poselství není lidské Slovo. Přináším Slovo svého Poselství ze Světla, od Boha a každé slovo je i svatým splněním! Mé Slovo jest život, čin! A to, co nyní budete muset prožívat dnes i v budoucnu, je účinek Slova, které jsem přinesl ve vůli Boží! Mé Slovo tedy nebylo proroctvím, nýbrž činem, jenž táhne za sebou všechny důsledky.
Jakmile jsem vyřkl Slovo, vždy tím byl hned položen základ k dnešním účinkům, zrodu nebo uvolnění všeho dění, nazvěte to, jak chcete, v tomto významu a ve skutečnosti je to totéž. A tak se každé z mých slov neomylně naplní, protože slova jsou živá a nesou v sobě prasílu, neboť Boží vůle se tím stala formou, která svému činu v této hmotnosti dala směr.
Snažte se to pochopit, lidé, a pak naleznete pravou cestu k mému Slovu a poznáte jeho cenu. Můj pohled je jiný než váš, nevychází z této Země, nýbrž já se dívám ze Světla k vám. Tak se také musí přijímat, chápat vše, co říkám. Vypněte přitom své pozemsky lidské počínání a přijměte to jako Boží dar. Pak vám vykvete radost a štěstí, neboť potom budete mé Slovo přijímat v pokoře tak, jak to musí být. Tím ale také najdete v něm ještě poklady, které by vám musely zůstat stále uzavřeny, kdybyste jednali jinak a Slovo považovali za dílo lidského myšlení.
Musíte dosáhnout toho bodu, který jsem vám těmito slovy vyložil. Dříve od vás Soud neustoupí. Neboť jedině poznání mého Slova je zlatým klíčem, který vám otevře bránu k míru a novému bytí.
Všechno staré musí zaniknout, protože v sobě nese jed falešného myšlení. Amen
