47. Vánoce!

Svatá je vzpomínka tohoto dne; neboť veliký byl okamžik, když kdysi přišel Syn Boží na tuto zemi. Mocný pro lidstvo a celé stvoření. Jásot táhl se skrze všechny sféry, protože to byly ranní červánky k duchovnímu osvobození ze sevření temnot.

Z této vysoké radosti blahopřáli si lidé při každém opakujícím se výročí této nádherné události a rozdělovali si dary, aby také v jiných probudili radost. Takový byl začátek! Dnes však je tento svátek pro lidi ve většině případů již jen jako příležitost k vzájemnému obdarování. Na to jediné je zaměřena každá mysl, po celé týdny. Hlouběji to do lidí již nepronikne. Nanejvýš se to v rodinách ještě nazývá svátkem dětí, zatímco rodiče stojí vedle ozdobeného stromečku ve vzpomínkách na své vlastní dětství.

Kdo při tom myslí ještě na vlastní smysl svátku, na hlubokou vážnost, která dala k tomuto svátku podnět. Kdo přijímá dar, který mu přinesl Spasitel, a vzchopí se u rozsvíceného stromku s pevným předsevzetím, žít v budoucnu podle této Pravdy, aby také jemu mohly zazářit ranní červánky duchovní svobody! Pátrejte po tom, jděte od domu k domu, od místa k místu. Můžete snad znaveni klesnout, aniž byste našli také jen jediného člověka, jehož vnitřní cítění by na to vzpomenulo v radosti svátku.

Této chyby se nemáte dopouštět, nýbrž rozmachu použít k tomu, abyste pozvolna v sobě nechali ožít tu Pravdu, kvůli které Kristus přišel na svět. Máte si vydobýt svobodu ducha, což znamená: Osvobození od každé temné zátěže! To však můžete získat jen skrze vcítění se do onoho velikého chtění, které nese stvoření.

Vycítit tuto vůli vašeho Stvořitele, abyste jednali podle ní, je největším uměním života; neboť to s sebou přináší velikou službu, která je ve skutečnosti vládnutím, protože skrze správné stanovisko jdou také všechny síly vámi, nikdy nemohou být proti vám! Nezasáhne vás pak již žádné utrpení, žádné neštěstí, a jásavě půjdete cestou, která vás musí vést do říše Otce!

Abdrushin